csbgenfrdeitrues

Hod Boží velikonoční 2021

Janovo evangelium 20. kapitola:

  • 1První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen.
  • 2Běžela k Šimonu Petrovi a k tomu učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kam ho položili.“
  • 3Petr a ten druhý učedník vstali a šli k hrobu.
  • 4Oba dva běželi, ale ten druhý učedník předběhl Petra a byl u hrobu první.
  • 5Sehnul se a viděl tam ležet lněná plátna, ale dovnitř nevešel.
  • 6Po něm přišel Šimon Petr a vešel do hrobu. Uviděl tam ležet lněná plátna,
  • 7ale šátek, jímž ovázali Ježíšovu hlavu, neležel mezi plátny, nýbrž byl svinut na jiném místě.
  • 8Potom vešel dovnitř i ten druhý učedník, který přišel k hrobu dřív; spatřil vše a uvěřil.
  • 9Dosud totiž nevěděli, že podle Písma musí vstát z mrtvých.
  • 10Oba učedníci se pak vrátili domů.
  • 11Ale Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila do hrobu
  • 12a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde předtím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou.
  • 13Otázali se Marie: „Proč pláčeš? “ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.“
  • 14Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on.
  • 15Ježíš jí řekl: „Proč pláčeš? Koho hledáš?“ V domnění, že je to zahradník, mu odpověděla: „Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu.“
  • 16Ježíš jí řekl: „Marie!“ Obrátila se a zvolala hebrejsky „Rabbuni“, to znamená ‚Mistře‘.
  • 17Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“
  • 18Marie Magdalská šla k učedníkům a oznámila jim: „Viděla jsem Pána a toto mi řekl.“

 

 

Hod Boží velikonoční 2021

 

Skutky 10, 34 - 43                  1. Korintským 15, 1 - 11                         Jan 20, 1 - 18

Vzpomněli jste si? Loňská bohoslužba na HBV byla z našeho kostela přenášena televizí, kázal bratr patriarcha a vstup věřícím byl zapovězen. Na webu www. zderaz.cz najdete jeho kázání na stejné texty, které zazněly dnes, ve dvou verzích: delší - pro pozorné prostudování a stručnější verzi -  pro TV přenos. Tehdy jsme se teprve „seznamovali“ s novým virem a doufali, že Velikonoce 2021 budou zase „ve starém duchu“. Ztráty na životech měli zejména Italové, postupně další země západní Evropy a my jsme měli dojem, že to zvládneme, že virus zkrotíme. Nezdařilo se. Zpokorněli jsme? Změnili jsme se k lepšímu?

Velikonoce se u nás staly svátky dobrého jídla a pití, navštěvování příbuzných a přátel, radosti z přicházejícího jarního času, v jehož závěsu běží probouzející se příroda a rození mláďat. Nic proti tomu, člověk se musí občas zastavit, poradovat se, aby s novou chutí táhl káru života dál. Takto se na život dívají mnozí.

Velikonoce mohou mít i jinou náplň. Mohou být připomínkou slavného vyvedení vyvoleného židovského národa ze čtyř století trvajícího otroctví v Egyptě a mohou být připomínkou událostí okolo Ježíše z Nazareta, který žil, vyučoval, uzdravoval, zemřel jako pravý velikonoční Beránek a byl vzkříšen pro věčnost. A v tuto chvíli se připomínka stává reálnou přítomnou událostí, protože Ježíš je zde s námi, naslouchá tomu, co mu chceme říci, a vybízí nás, abychom i my pozorně naslouchali svědectvím o něm z úst svědků, kteří pro lásku k němu neváhali položit život.

Nejváženější z apoštolů Petr, skála, na které Kristus založil církev, jako zralý křesťan vyslovil, co by se mu v mládí těžko říkalo. Že Bůh v každém národě má rád ty, kdo mu věří a činí spravedlnost. V Ježíši Kristu vyhlásil pokoj a smíření (se vzpurným člověkem). Ježíš vychovával své posluchače k lásce k Bohu i druhému člověku -  bližnímu. To se dnes běžným vychovatelům nedaří.

Další z respektovaných apoštolů, Pavel, vyznává, že jeho velikost je pouze skrze milost Boží. Pracoval do úmoru, ale začátek nebyl dobrý. Ničil církev, kterou později budoval.

V dnešním evangelním textu se setkáváme s již výše zmíněným Petrem, s Janem a Marií z Magdaly. Tento příběh bývá připomínán i o sobotní vigilii, kdy církev na mnoha místech do rána bdí na modlitbách, aby za rozbřesku zpívala Pánu chvalozpěv. Však také Marie šla k hrobu Ježíšovu ještě za tmy. Hrob, zavalený kamenem, byl otevřený. Marie se jistě vyděsila. Proto běžela pro mužskou pomoc. Napadlo ji pouze, že Ježíše někdo ukradl. Takové pověsti později běžely z úst nepřátel, aby potřely myšlenku o zmrtvýchvstání. Petr i Jan se přesvědčili, že hrob je prázdný.  Podle slov evangelisty:  „Dosud nevěděli, že podle Písma musí vstát z mrtvých,“ museli být asi pěkně zmatení. Vrátili se domů. Marie projevila více soucitu (nebo bezradnosti?). Po žensku stála a plakala. Také se naklonila do hrobu a byla tou první, které se dostalo vysvětlení. Nejprve se jí ptali andělé, které viděla sedět na hrobě na místě Ježíše, pak se jí ptá muž, podobný zahradníkovi: „Proč pláčeš? Koho hledáš?“

Její odpověď je zvláštní: „Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil a já pro něj půjdu.“

Pak slyší  vyslovit své jméno tak, že není na pochybách. To k ní mluví Ježíš, její Mistr.

Tu scénu jsme znázornili venku před bývalou regulační stanicí v Dittrichově ulici. Stojí tam Ježíš - zahradník a čeká na Marii. Chce se zeptat každého, kdo se na něj podívá: „Koho hledáš?“

Kéž slyšíme v duchu, jak náš Ježíš oslovuje naším jménem. Kéž slyšíme výzvu: „Jdi k mým bratřím a sestrám a pověz jim, že vystupuji k Otci.“ Dovolím si domýšlet, že pozemský Ježíš měl možnost oslovit jen stovky a možná tisíce příslušníků svého národa. Oslavený Kristus v nebesích má možnost oslovit celý svět.

Děkujme nebeskému Otci, že nemusíme hledat Ježíše mezi mrtvými. On je živ a stal se Pánem života.

Kéž je i Tvým Pánem, sestro a bratře, kteří se mnou přemýšlíte o slovech Písma.

A ještě pod čarou:

Srbové vydali k Velikonocům známku s ukřižovaným Ježíšem, po levici i pravici lotři a u nohou matka Marie a apoštol Jan. To je dobrá misie.

 

Ema Blažková

Právě přítomno: 64 hostů a žádný člen