csbgenfrdeitrues

Texty 2. postní neděle 2021

Gen. 15, 1-7.15-16

1Když bylo Abramovi devětadevadesát let, ukázal se mu Hospodin a řekl: „Já jsem Bůh všemohoucí, choď stále přede mnou, buď bezúhonný!

2Mezi sebe a tebe kladu svou smlouvu; převelice tě rozmnožím.“

3Tu padl Abram na tvář a Bůh k němu mluvil:

4„Já jsem! A toto je má smlouva s tebou: Staneš se praotcem hlučícího davu pronárodů.

5Nebudeš se už nazývat Abram; tvé jméno bude Abraham. Určil jsem tě za otce hlučícího davu pronárodů.

6Převelice tě rozplodím a učiním z tebe pronárody, i králové z tebe vzejdou.

7Smlouvu mezi sebou a tebou i tvým potomstvem ve všech pokoleních činím totiž smlouvou věčnou, že budu Bohem tobě i tvému potomstvu.

15Bůh také Abrahamovi řekl: „Svou ženu nebudeš už nazývat Sáraj, její jméno bude Sára (to je Kněžna) .

16Požehnám ji a dám ti také z ní syna; požehnám ji a stane se matkou pronárodů a vzejdou z ní králové národů.“

 Římanům 4, 13-25

13Zaslíbení, že dostane svět za dědictví, nebylo dáno Abrahamovi a jeho potomstvu na základě zákona, nýbrž na základě spravedlnosti z víry.

14Kdyby dědici byli ti, kteří stavějí na zákoně, byla by víra zbavena smyslu a zaslíbení zrušeno.

15Zákon s sebou nese Boží hněv: kde není zákon, není ani přestoupení zákona.

16Proto mluvíme o spravedlnosti z víry, aby bylo jasné, že je to spravedlnost z milosti. Tak zůstane v platnosti zaslíbení dané veškerému potomstvu Abrahamovu – nejen těm, kdo stavějí na zákoně, ale i těm, kdo následují Abrahama vírou. On je otcem nás všech,

17jak je psáno: ‚ustanovil jsem tě za otce mnohých národů.‘ Je naším otcem před tváří toho, v nějž uvěřil, před Bohem, který dává život mrtvým a povolává v bytí to, co není.

18On uvěřil a měl naději, kde už naděje nebylo; tím se stal ‚otcem mnohých národů‘ podle slova: ‚tak četné bude tvé potomstvo.‘

19Neochabl ve víře, i když pomyslil na své již neplodné tělo – vždyť mu bylo asi sto let – i na to, že Sára již nemůže mít dítě;

20nepropadl pochybnosti o Božím zaslíbení, ale posílen vírou vzdal čest Bohu v pevné jistotě,

21že Bůh je mocen učinit, co zaslíbil.

22Proto mu to ‚bylo počítáno za spravedlnost‘.

23To, že mu to ‚bylo počítáno‘, nebylo napsáno jen kvůli němu,

24nýbrž také kvůli nám, jimž má být započteno, že věříme v toho, který vzkřísil z mrtvých Ježíše, našeho Pána,

25jenž byl vydán pro naše přestoupení a vzkříšen pro naše ospravedlnění.

Marek 8, 31-38

31A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát.

32A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.

33On se však obrátil, podíval se na učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi z cesty, satane; tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!“

34Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.

35Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej.

36Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život?

37Zač by mohl člověk získat zpět svůj život?

38Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly.“

„ Já jsem Bůh všemohoucí, choď stále přede mnou, buď bezúhonný!“ 

 

Milí přátelé,

chodit před Bohem – vyplatí se to?

Také to tak vnímáte? Naše jistoty jako když najednou stojí na hliněných nohách. Neviditelná neživá částečka hmoty, SARS COV 2, která se dokáže pomocí elektrovazeb nalepit na naši buňku, množit se a zabránit nám v dýchání tím, že vyvolá infekci v dýchacím a trávicím traktu (to je primitivní pokus o vysvětlení zkázonosnosti Covidu 19 ). Důsledkem jsou těžce nemocní, ba umírající lidé, vyčerpané zdravotnictví, povážlivě se naklánějící ekonomiky států a rozvrat mezi lidmi, počínaje napětím v rodinách.

Je cesta ven? Věřící člověk se musí ptát Boha. Tak jak to je?

Z pohledu Bible vyplývá (a čteme o tom nesčetněkrát v žalmech, ale i jiných biblických knihách), že nikdo na světě není absolutně spravedlivý  a doopravdy moudrý. Bůh nás nevidí bezúhonné.  Zákon – a za ním vidíme nejen Desatero - který člověku dal, určuje naši vinu a usvědčuje nás z ní. Zato víra nás před Bohem ospravedlňuje. Víra je vztahem důvěry k Bohu. Ve víře o Něm nepochybuji, že to se mnou myslí dobře a chce jen mé dobro.

Mylné je přesvědčení, že Bůh to myslí dobře jen s těmi, kdo jej vyznávají a jen s těmi, kdo věří tzv. unifikovaně. Pokud je Bůh Pánem světa, pak má rád každého, komu vdechl duši a dal ducha. V židovských pradějinách slyšíme z rozhovoru s Abramem: „Já jsem. Smlouvu mezi sebou a tebou i tvým potomstvem ve všech pokoleních činím  smlouvou věčnou, že budu Bohem tobě i tvému potomstvu.“ Dobře víme, že potomstvo Abrahamovo ( původně Abramovo) se rozeběhlo do celého světa, mnohokrát se mísilo s obyvateli jiných národů a dnes jeho základ žije ve státě, který se státním zřízením se  charakterizuje  jako stát sekulární. V duchovní rovině se i my, křesťané, považujeme za potomky Abrahamovy. I nás Bůh přijme, uzdraví, když se na něj spolehneme. Naše nedokonalosti, zrady a viny Bůh vzal na sebe v podobě Ježíše z Nazareta. Dostalo se nám výsady, důstojného postavení u Boha. Ale naše výsada není jen v této naději, žel ale také v nesnázích. Proč by měla být řeč o nesnázích?

Nesnáze nejsou věcí samoúčelnou, ale přicházejí jako důsledek věrnosti Bohu, který je absolutní Pravda a Láska. Čteme dobře? Slyšíme dobře? Ale ano. Pro lidskou porušenost, která, když bývá konfrontována se skutečnými  hodnotami v nezištných, obětavých a pravdu milujících  lidech, přivádí tyto lidi do nesnází, jež mohou mít i fatální důsledky.

Kdysi se mi dostala do ruky kniha středoškolské kantorky Milady Kaďůrkové Velcí humanisté. Přináší životní příběhy trochu nesourodých osobností – lékaře, astronoma, politika právníka, teologa, jeptišky, studenta, letce. Spojující nití těchto lidí byla touha uskutečňovat dobro ve vší bohatosti, nad rámec obecně přijatých povinností. O kom že je řeč? O Albertu Schweitzerovi,  Ant. De Saint-Exuppérym, Lvu Nikol. Tolstém, Giuseppe Verdim, Móhandási Gándhím, Mart. Luth. Kingovi, Janu Zajíci, Josefu Čapkovi, Andreji Sacharovovi, Viktoru Fischlovi, Matce Tereze a dalších. Každý jiný, z jiných podmínek, rozdílných světonázorů. Jedno je spojovalo -  láska k Pravdě a Dobru. U jedněch  to bylo vědomé, u druhých  nevědomé přátelství s Bohem. Všichni platili cenou vysokou, pronásledováním, někdy i smrtí.

Ježíš připravoval své učedníky na to, že bude trpět, ale i na to, že stejný úděl budou muset nést  i oni, pokud se považují za jeho učedníky.

„Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.

35Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej.

Ve zpěvníku máme píseň "Pána Krista následovat, tíhu jeho kříže nést.."

Zapři sám sebe!  Zkusme tu Ježíšovu pobídku vzít dnes vážněji, než jindy.. Zkoušejme v drobných každodenních činnostech a rozhodování uvědoměle praktikovat odepírání si něčeho, co nás svazuje a co bychom si mohli odepřít.  V dnešních dnech chraňme sebe i druhé před  Covidem dodržováním nezbytných omezujících nařízení. Někdo může říci, že se o to snaží, že je toho dost, co si musíme odepírat. Stačí se však rozhlédnout po světě kde se nevyskytuje náš pokrok a blahobyt, naše svoboda, na lidi kteří vskutku trpí - co všechno musí postrádat, nikoli si jen odepřít  ve své bídě! Pak jsou všechna naše  materiální, ale i duchovní odpírání směšná proti trápení a křížům takových lidí.

Ježíš nás svou výzvou k odpírání vede ke svobodě ducha.  Podaří-li se nám podstoupit zápas o život v Kristu ve skromnosti, moudrosti a spravedlnosti, zjistíme, že nám Pán bude žehnat, že naši dobrovolně přijatou výzvu odmění plností života Dobra, Pravdy a Krásy.

Odcházejme dnes z bohoslužeb s myšlenkou na to, jak odstranit pouta, která nám často svazují nohy i duši pro opravdové následování Krista. Bůh nám bude pomáhat: nikomu neodepře svou pomoc, bude-li o ni stát.

Za poslední větu se možná na mne budete zlobit, ale musí zaznít.

Ani nepříteli to nepřeji, ale může se stát. Mohu onemocnět Covidem  19. Pokud ho dostanu,  může být pro mě smrtelný. Půjdu na druhý břeh sám nebo ruku v ruce s Kristem, svým Spasitelem? 

 

EB

 

Právě přítomno: 130 hostů a žádný člen