csbgenfrdeitrues

Mt 2,1-2.9b-12 L 1,26-38 MARIE NAPLNĚNÁ BOŽÍ MILOSTÍ

(2S 7,1-7.11c-14a; Ř 16,25-27)
Autorem kázání je ThDr. Tomáš Butta  (z let 2004 - 2005)

    Sestry a bratři,

    poslední adventní neděle ukazuje, že se již nezadržitelně přiblížily vánoční svátky. Naše pozornost je upřena tuto neděli na Marii – matku Páně. Ve svědectví evangelisty Lukáše se dostává Marie do popředí událostí spásy. Je to právě ona, kdo se stává matkou Ježíše Krista. Setkává se v Nazaretě s andělem - Božím poslem, který jí tento její zvláštní úkol zvěstuje.

   Evangelista Lukáš má zájem o detaily, časové i místní údaje. Zvěstování Marii se uskutečňuje, když její příbuzná Alžběta byla již v šestém měsíci těhotenství.Jednalo se o matku Jana Křtitele. Údaj o tom, že tato příbuzná Marie a matka Jana Křtitele je v šestém měsíci, sehrál důležitou roli ve stanovení data Vánoc. Bylo rozšířeno mínění, že Jan Křtitel se narodil 24. června. Křesťané již ve 3. a 4. století slavili svátek narození Jana Křtitele. Jan Křtitel byl o půl roku starší než Ježíš. Když se odečetlo 6 měsíců, tak se dospělo k 25. prosinci. Tak byl stanoven svátek Ježíšova narození. Nejen tedy přeznačení pohanského svátku boha Slunce, ale i tento biblický výpočet sehrál důležitou roli při stanovení Vánoc jako svátků Ježíšova narození.

   Příběh z Lukášova evangelia působí rozpaky, ne-li přímo pohoršení. Anděl říká Marii: “Sestoupí na tebe Duch svatý … proto i tvé dítě bude svaté.”Jak tomu porozumět ? Při zrození člověka působí Bůh jako princip života a narození dítěte je něčím posvátným. Není každé dítě zázrakem ? A není posvátné a dokonalé, a jako takové má být přijímáno?

   Jenže v případě jakéhokoliv člověka působí dědičnost, vnější vliv a výchova. Člověk zdědí nejen kladné vlohy, ale často i záporné. Okolí má na člověka vliv dobrý i špatný. A i ta sebelépe míněná výchova není prosta záporných stop. Takže žádný člověk není svatý a dokonalý. A nejméně ti, kteří si to o sobě myslí. U Ježíše je Boží působení zcela mimořádné.

   V Ježíši Kristu začíná nový počátek. Začíná něco zcela nového. O Ježíšovi se říká, že je potomek z rodu Davidova. Židovský král David byl sice významný vládce. Skládal žalmy a byl zbožný, ale přesto i on byl člověkem, který se dopouštěl hříchů. Bůh odmítl, aby to byl on, kdo bude stavět jeho chrám. Dostal zaslíbení, že z jeho potomstva vzejde panovník, který bude vládnout věčně (2S 7,12-14a). To se naplňuje na Ježíšovi, který je spojen s Bohem Otcem v dokonalé jednotě.

   Marie se stává matkou mimořádného dítěte. “Hle počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.” Přáním každé matky je, aby z dítěte vyrostl užitečný a dobrý člověk. Matka vidí své dítě jako jedinečné. Marie - dívka z Nazareta byla vybrána ze všech žen světa k tomu, aby se stala matkou Krále. Nejde proto ve svědectví evangelia o Marii, ale o Ježíše Krista. O toho, který je vyznáván jako Boží Syn. Přichází na svět z Božího rozhodnutí. Ježíšův původ je v Bohu Otci. Křesťanská víra není unitářskou vírou, ale vyznáním jedinečnosti Ježíše Krista jako Božího Syna.

   Přesto i Marie zaslouží naší úctu. Tuto úctu k Marii projevovali středověcí husité i čeští bratři. Z doby husitství pochází řada mariánských písní, zejména vánočních. Nejznámější obraz z vánoční písně je Marie jako růže, z níž vykvetl kvítek (Narodil se Kristus Pán).

   Anděl oslovuje Marii a říká jí, že je “milostí zahrnutá”, že “nalezla milost u Boha”nezasloužené a ničím nezdůvodnitelné dobro, které je někomu prokazováno. Milost těžko můžeme unést. Musíme se k dobru obtížně dostávat, abychom si jeho hodnotu uvědomovali. Člověk, který zakusí milost, si toho nedokáže často vážit. Člověk zahrnutý dobrem se může vzepřít. V Bibli jsou příklady toho, že si člověk milosti a nezasloužené výsady nevážil. Například Adam s Evou v ráji si nedokázali vážit možností, jakých se jim nezaslouženě dostávalo. Nebo Ezau, který se narodil jako první a tím i prvorozený, si toho nevážil.

   Marie si naopak milosti a zvláštní výsady dokázala vážit, nechala se touto milostí prostoupit a naplnit. Jenomže tato Boží milost nemusí být nutně nějaký viditelný úspěch. Marie je zahrnutá milostí a přesto pro ni a její dítě jsou připraveny jesle v betlémské jeskyni. Musí nést později lidské nepochopení a utrpení se svým synem. Marie je přesto zahrnutá milostí, ať již jako krásná dívka nebo ustaraná matka. Boží milost v člověku se projevuje často skrytě a nenápadně. Znamená, že nás Bůh vede správným směrem a podrží nás, když se nám zdá nějaká překážka nepřekonatelná. Na Marii se také naplňuje, že Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost (1 Pt 5,5).

    Vnímat Boží milost, nepromarnit ji a být jí trvale naplněn. V tom je nám příkladem Marie - dívka z Nazaretu.
                                                                                                                                                                            Amen.

Právě přítomno: 80 hostů a žádný člen