kostel_05.jpg
csbgenfrdeitrues

Základní informace o Církvi československé husitské

Preambule
  „Církev československou husitskou tvoří křesťané, kteří usilují naplnit současné snažení mravní a poznání vědecké Duchem Kristovým, jak se nám zachoval v Písmu svatém a v podání starokřesťanském a jak je dosvědčen hnutím husitským, českobratrským a dalším úsilím reformačním.“ (Ústava CČSH)

Historie a název církve
  Církev československá husitská představuje reformační církev husitského směru. U jejího zrodu dne 8. ledna 1920 stáli reformní kněží římskokatolické církve a též řada laiků, toužících navázat na husitské úsilí o ryzí hlásání evangelijní zvěsti a usilujících o církev věrnou Kristu. V čele modernistického hnutí stál kněz Dr. Karel Farský. Stal se prvním biskupem-patriarchou církve, usilující o uskutečnění tehdy nepovolených reformních požadavků. Vzniku nové církve předcházely bohoslužby o Vánocích roku 1919, které byly slouženy v českém jazyce na mnoha místech naší vlasti. Svou roli při vzniku nové církve sehrála i politická situace v našich zemí v roce 1918 a vyhlášení samostatného státu v čele s prezidentem T.G. Masarykem.
  Církev nese již od svého zrodu v roce 1920 přívlastek „československá“, jímž byla vyjádřena touha našich národů po svobodě církevní a náboženské. Výrazem „husitská“, který byl k původnímu názvu připojen na sněmu v roce 1971, vyjadřuje, že jde o církev, která navazuje na husitskou reformaci.

Organizace a charakteristika
  Základní jednotkou Církve československé husitské je náboženská obec, na jejíž správě se podílí farář společně s radou starších. Vedle kněží konají službu jáhnové, kazatelé, katecheté a pastorační asistenti. Náboženské obce, jejichž současný počet je přes 300, jsou sdruženy do vikariátů. Náboženské obce určitého území tvoří diecéze, v jejichž čele stojí biskup společně s diecézní radou, v ČR jsou to diecéze v Praze, Plzni, Hradci Králové, Brně, Olomouci, v SR v Bratislavě. V čele církve je ústřední rada a patriarcha. Nejvyšším zákonodárným orgánem je sněm, který se schází zpravidla po 10 letech.
  Většina sborů – církevních staveb nese jméno Jana Husa, ale též Dr. Karla Farského, Jakoubka ze Stříbra, Jiřího z Poděbrad, Cyrila a Metoděje, knížete Václava a dalších křesťanských svědků a osobností z českých církevních dějin.
  Kandidáti kněžské služby se připravují na Husitské teologické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Od roku 1947 uděluje církev kněžské svěcení také ženám. Kněžský oděv je černé barvy s červeným kalichem na prsou, štola je bílá.
  Učení je vyjádřeno v Základech víry CČSH, jejichž pramenem je Bible a křesťanské tradice s respektem svobody svědomí. Církev československá husitská je členem Světové rady církví, Konference evropských církví, Leuenberské konkordie, Ekumenické rady církví v ČR a dalších ekumenických grémií.

 

Poslání
  Jádro duchovního života tvoří Liturgie Dr. Karla Farského, vycházející z římské mše, pravoslavné liturgie a reformační bohoslužby. Středem bohoslužby je živý Kristus, který je přítomný ve slovu a svátosti večeře Páně. Církev československá husitská koná službu sedmi svátostmi: křest, biřmování, večeře Páně, pokání, manželství, útěcha nemocných a svěcení kněžstva.
  Církev se stará o duchovní růst svých členů konáním biblických hodin, výukou náboženství, duchovní péčí o všechny generace, přípravou ke svátostem a jejich konáním, pořádáním kurzů, seminářů a letních táborů i dalšími programy.
  V současnosti rozvíjí také kulturní, výchovnou a sociální činnost. Je otevřena všem lidem hledajícím hlubší hodnoty života.

Právě přítomno: 21 hostů a žádný člen